č. 1595/2008 Sb. NSS, Daň z příjmů právnických osob: daňové příjmy obce
č. 1595/2008 Sb. NSS
Daň z příjmů právnických osob: daňové příjmy obce
Daňové řízení: den platby daně; penále z dodatečně doměřené daně
k § 58, § 61 odst. 1, § 63 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 302/1993 Sb., č. 315/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 323/1993 Sb. a č. 255/1994 Sb.
k § 4 odst. 1 písm. h) a § 4 odst. 3 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)
I. U daně z příjmů právnických osob, jejímž poplatníkem je příslušná obec a která je současně daňovým příjmem rozpočtu obce, je dnem platby (§ 61 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků) den, kdy obec provede účetní operaci, při níž zaúčtuje platbu daně jako realizovaný daňový výdaj.
II. Penále vypočtené z dodatečně přiznané a doměřené daně z příjmů právnických osob je však obec povinna zaplatit na účet správce daně, neboť toto penále není daňovým příjmem rozpočtu obce ve smyslu zákona o rozpočtovém určení daní (§ 4 odst. 3 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, a § 58 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2008, čj. 7 Afs 5/2008-58)
Věc: Město Kopřivnice proti Finančnímu ředitelství v Ostravě o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalobce.
Finanční úřad v Kopřivnici dne 26. 9. 2005 sdělil platebním výměrem žalobci předpis daňového penále na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2003 ve výši 201 113 Kč. Žalobce podal proti platebnímu výměru odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 6. 2006 odvolání zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce správní žalobu u Krajského soudu v Ostravě. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 29. 10. 2007, čj. 22 Ca 277/2006-36, zamítl žalobu města Kopřivnice.
V odůvodnění rozsudku uvedl, že legislativní zkratka „daň“ podle § 1 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků zahrnuje daně, poplatky, odvody, zálohy na tyto platby a odvody za porušení rozpočtové kázně, nikoliv však příslušenství daně. Daňové řízení podle § 2 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků je pak řízením o daních, tj. nikoliv řízením o jejich příslušenství. Doktrína finančního práva přesto dospěla k závěru, že o příslušenství daně se rozhoduje podle zákona o správě daní a poplatků, ovšem s tím, že v tomto případě není vyloučeno podpůrné užití správního řádu z roku 1967. Řízení o příslušenství daně je řízením vedeným správcem daně s daňovým subjektem ve smyslu § 1 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků. Vzhledem k aplikaci zákona o správě daní a poplatků je proto nedůvodná námitka vytýkající absenci odůvodnění odvoláním napadeného platebního výměru, neboť podle § 32 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků obsahuje rozhodnutí odůvodnění, jen stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož zákon o správě daní a poplatků obsahuje úpravu základních náležitostí rozhodnutí, je v tomto směru vyloučeno podpůrné užití § 47 správního řádu z roku 1967. Navíc subsidiarita správního řádu v případě řízení o příslušenství daně je vyloučena, neboť nechybí právní úprava zmíněného řízení v zákoně o správě daní a…
