§ 145-146 ZP Obecná ustanovení o srážkách z příjmu

2.6.145

§ 145–146 ZP Obecná ustanovení o srážkách z příjmu

JUDr. Bořivoj Šubrt, Vladislava Dvořáková, DiS.

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 1a – základní zásady pracovněprávních vztahů

• § 4, 144a, 346d a 346e – použití občanského zákoníku pro pracovněprávní vztahy a jeho omezení

• § 4a a 363 – možnosti a zákazy odchýlit se od zákona

• § 67 – odstupné

• § 142 odst. 5 – písemný doklad zaměstnanci o měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu

• § 143 odst. 1 – postup při bezhotovostní výplatě mzdy nebo platu

• § 224 odst. 2 – některé nemzdové odměny

• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

• § 277, 299 – okruh příjmů, z nichž se srážky provádějí

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též "NOZ"), ve znění pozdějších předpisů

• § 2045 až 2047 – dohody o srážkách ze mzdy

• § 3073 – přechodné ustanovení k právům ze zajištění závazku

• Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen "ObčZ")

• § 551 – občanskoprávní dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (uzavřené před 1. 1. 2014)

• Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů

• čl. XLIV – provádění srážek z dohod o srážkách podle § 551 ObčZ (uzavřených před 1. 1. 2007)

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

• § 50 – srážky z dávek nemocenského pojištění

Ustanovení o srážkách ze mzdy mají zásadně kogentní (kategorickou) povahu, a je tudíž zakázáno se od nich odchýlit, pokud to zákon výslovně neumožňuje (jen od § 149 odst. 4 ZP věta poslední, text za středníkem). Tento přístup vyplývá jednak z principu ochrany mzdy a jednak ze základní zásady pracovněprávních vztahů o zvláštní zákonné ochraně postavení zaměstnance, která vyjadřuje veřejný pořádek [ § 1a odst. 1 písm. a) a § 1a odst. 2 ZP ], avšak též ze staré právní zásady (již římského práva), že dluhy musí být plněny.

 NahoruOkruh příjmů, z nichž se srážky provádějí

V ustanovení § 145 ZP jsou vypočteny příjmy pracovněprávní povahy, z nichž se srážky provádějí.

Výčet příjmů uvedený v § 145 ZP je taxativní, a nelze jej proto rozšiřovat o příjmy jiné. Kromě mzdy, platu a jejich náhrad nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a jejich náhrad je to též odměna za pracovní pohotovost a také odstupné, respektive jiná obdobná plnění (např. smluvní odchodné) poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání, jakož i peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním. V tomto posledním okruhu příjmů jde o tzv. benefity, mezi něž patří zejména ty, které jsou vyjmenovány nebo umožněny v § 224 odst. 2 písm. a) ZP, ale tuto povahu má zřejmě i příspěvek na penzijní připojištění a podobné příspěvky. Obvyklým znakem plnění věrnostní nebo stabilizační povahy je zejména hledisko délky zaměstnání u zaměstnavatele.

Novela ZP provedená s účinností od 1. 1. 2012 zákonem č. 365/2011 Sb. doplnila mezi příjmy zaměstnance, z nichž se provádějí srážky, též odměny podle § 224 odst. 2 ZP [ § 145 odst. 2 písm. f) ZP ]. Ustanovení, na které se zde odkazuje, však bylo také změněno a v písmenu a) stanoví, že zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod. Ustanovení je dispozitivní, takže odměny nejsou ze zákona nárokové a zaměstnavatel může jejich poskytování vázat na úplně jiné případy a podmínky. Tyto odměny mají ve své podstatě povahu peněžitých plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutých zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním. V tomto směru tak doplnění právní úpravy písmenem f) v § 145 odst. 2 ZP nepřineslo věcnou změnu, avšak odstranilo některé pochybnosti o povaze nemzdových odměn uvedených v § 224 odst. 2 písm. a) ZP.

Změnou právní úpravy provedené od 1. 1. 2012 však bylo stanoveno, že srážkám ze mzdy nyní podléhají i odměny uvedené v § 224 odst. 2 písm. b) ZP, a to přiznané za poskytnutí pomoci zaměstnancem při mimořádných událostech, především pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků či při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek. Tyto odměny předtím srážkám ze mzdy nepodléhaly. Mohou být poskytovány jen za pomoc zaměstnance zaměstnavateli mimo jeho pracovní povinnosti (v opačném případě by šlo o mzdu či plat). Protože však doplnění příjmů o ustanovení § 224 odst. 2 ZP nebylo provedeno též v ustanovení § 299 OSŘ (jsou v něm uvedena jen peněžitá plnění věrnostní a stabilizační povahy), nelze z odměn poskytovaných podle § 224 odst. 2 písm. b) ZP srážet pro účely exekucí a na dohody o srážkách ze mzdy podle § 551 ObčZ (uzavřené do 31. 12. 2013). Je to tedy stejné, jak je dále uvedeno o odměně z dohody o provedení práce (pokud jde o právní stav do 31. 8. 2015).

Za náhradu mzdy či platu je nutné považovat i náhradu poskytovanou podle § 192 ZP v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (u zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce je to náhrada odměny).

Za náhradu je nově nutné též považovat náhradu za dovolenou z dohod konaných mimo pracovní poměr, kterým vznikne nárok na dovolenou od 1. 1. 2024. Je to obdobný postup jako u pracovního poměru, kde náhrada za dovolenou je postižitelným příjmem nejen v souladu s § 145 ZP, ale také v souladu s § 299 odst. 1 písm. a) OSŘ (viz výklad dále).

 NahoruOkruh dalších příjmů

Okruh dalších příjmů – kromě mzdy a platu, z nichž se provádějí srážky, je rovněž uveden v § 299 OSŘ, v němž jsou zmíněny příjmy jednak pracovněprávní povahy, ale i další, které zaměstnavatelé nevyplácejí (např. dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti a jiné). Až do 31. 8. 2015 se podle OSŘ sráželo jen z odměny z dohody o pracovní činnosti (DPČ), nikoliv z dohody o provedení práce (DPP), ačkoliv podle ZP se sráželo z odměn z obou dohod (viz dále a v rubrice Rozdíly ve srovnání s původní úpravou – od 1. 9. 2015).

Rozdíl mezi ZP a OSŘ týkající se odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr znamenal, že pro exekuce a srážky na základě dohod o srážkách ze mzdy uzavřených podle § 551 ObčZ bylo možno srážet jen z odměny z DPČ, zatímco pro srážky na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele, dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance [§ 146 písm. b) ZP], pro srážky na pohledávky zaměstnavatele vůči zaměstnanci, k nimž není nutný souhlas zaměstnance [§ 147 odst. 1 písm. c) až e) ZP], pro srážky na základě dohod o srážkách uzavřených dle NOZ a pro srážky odborových členských příspěvků [§ 146 písm. c) ZP] bylo možno (a i nadále lze) srazit i z odměny z DPP. Tento rozdíl dále přetrvává na základě níže uvedeného přechodného ustanovení. To komplikovalo výpočet srážek, jestliže zaměstnanec u téhož zaměstnavatele např. pracoval či pracuje jak v pracovním poměru, tak i na základě DPP a je proti němu vedena nejen exekuce, ale má i uzavřenu se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy. Zabavitelnou část mzdy je nutné totiž vypočítat samostatně pro obě srážky, jestliže jsou prováděny souběžně z obou příjmů, a daň z příjmu ze závislé činnosti odváděnou z jejich souhrnu rozpočítat poměrem jejich výše.

Srážky musí zaměstnavatelé provádět z náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Protože jsou zaměstnavatelé (s výjimkou organizačních složek státu) pojištěni pro účely své odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání u určené pojišťovny a ta může tyto náhrady zaměstnanci přímo poskytovat, je vhodné se s pojišťovnou dohodnout, že po dobu provádění srážek ze mzdy bude tyto náhrady vyplácet zaměstnavatel tak, aby mohly být bez problémů provedeny srážky ze mzdy (pojišťovna potom výplatu refunduje – viz vyhlášku č. 125/1993 Sb.). Až do 30. 9. 2015 se přitom postupovalo podle přechodného ustanovení článku LII zákona č. 264/2006 Sb. (tzv. doprovodný zákon k zákoníku práce), podle něhož se až do nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců (č. 266/2006 Sb.) srážky provádějí i z náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a z náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. V souvislosti se zrušením tohoto zákona bylo s účinností od 1. 10. 2015 změněno ustanovení § 299 odst. 1 písm. i) OSŘ a srážky z těchto příjmů jsou v něm opětovně uvedeny, tak jak tomu bylo do roku 2006.

Pokud se zaměstnavatel nedohodne s pojišťovnou o provedení srážek z náhrady na ztrátě na výdělku, pak je nutné tento proces zohlednit u zaměstnavatele. To znamená, že zaměstnavatel požádá o refundaci náhrady k zaměstnavateli a provede řádně srážky z vyplacené náhrady za ztrátu na výdělku, a to i s přihlédnutím k § 286 OSŘ ("Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště".). Tato situace může nastat i po ukončení pracovněprávního vztahu (viz doplnění v závěru).

 NahoruOkruh případů, kdy se srážky provádějí

Ustanovení § 146 vymezuje 3 hlavní okruhy případů, v nichž jsou srážky prováděny, a to:

1. Případy stanovené zákonem, kam patří:

a. daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a pojistné na sociální a zdravotní pojištění,

b. výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (exekuce),

c. pohledávky zaměstnavatele vůči zaměstnanci, pro jejichž srážku není třeba souhlas zaměstnance.

Tyto případy jsou dále blíže vymezeny v ustanoveních § 147 a 148 ZP.

2. Dohody o srážkách ze mzdy, jimiž podle právního stavu platného do 31. 12. 2013 jsou:

a. dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k uspokojení pohledávky zaměstnavatele uzavřená podle § 327 ZP,

b. dohoda o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů uzavřená podle § 551 ObčZ,

c. dohoda o srážkách ze mzdy uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem k uspokojení závazků zaměstnance.

Podle právního stavu platného od 1. 1. 2014 jsou všechny dohody o srážkách ze mzdy uzavírány podle § 2045 až 2047 NOZ.

3. Srážky k úhradě členských příspěvků zaměstnance – člena odborové organizace; podmínkou je, že je tento způsob úhrady sjednán v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

 NahoruDohody o srážkách ze mzdy uzavírané do 31. 12. 2013

Dohodu o srážkách ze mzdy podle § 327 ZP bylo třeba uzavřít vždy, jestliže si zaměstnavatel nemohl pro svoji pohledávku za zaměstnancem podle § 147 ZP srazit z jeho mzdy sám i bez jeho souhlasu. To se týká například náhrady škody, za kterou zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli, nebo zaplacení hodnoty odebraných potravin a nápojů v závodním stravování po odečtení příspěvku zaměstnavatele.

Dohoda podle § 551 ObčZ mohla být od 1. 1. 2007 uzavřena jen k uspokojení pohledávky výživného nebo jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon (takové další případy ale nebyly). Před uvedeným datem bylo možné těmito dohodami zajišťovat jakékoliv soukromé pohledávky včetně například půjček. Podle přechodného ustanovení článku XLIV zákona č. 264/2006 Sb. (doprovodný zákon k ZP) se srážky na základě těchto dohod uzavřených před 1. 1. 2007 provádějí podle dřívější právní úpravy (i když byla dohoda eventuálně zaměstnavateli předložena později). Pohledávky zajištěné těmito dohodami ale nelze od 1. 1. 2007 zvyšovat (nejde-li o výživné). To se týká i navyšování půjček tzv. revolvingem.

Aby bylo možné vyhovět přání zaměstnance, aby mu zaměstnavatel prováděl srážky k uspokojení jeho soukromých závazků, zakotvil ZP od roku 2007 nový typ dohody uzavírané podle § 146 písm. b) ZP a § 149 odst. 1 ZP. Zaměstnavatel ale nemá povinnost na uzavření takové dohody přistoupit.

 NahoruDohody o srážkách ze mzdy od 1. 1. 2014

Nový občanský zákoník zásadním způsobem změnil dosavadní právní úpravu. Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů je upravena v ustanoveních § 2045 až 2047 NOZ. V této souvislosti bylo novelou zákoníku práce provedenou s účinností od 1. 1. 2014 zrušeno ustanovení § 327 ZP a v jeho ustanovení § 146 písm. b) byl vypuštěn odkaz na § 327. Znamená to, že všechny dohody o srážkách ze mzdy jsou nyní uzavírány podle NOZ, který se podpůrně (subsidiárně) používá pro všechny soukromoprávní vztahy, tedy i pro vztahy pracovněprávní.

V uvedeném ustanovení § 146 písm. b) ZP i nadále uvádí, že srážky ze mzdy smějí být provedeny na základě…