dnes je 8.1.2025

Input:

§ 117 ZP Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

3.1.2025, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

2.6.117
§ 117 ZP Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 101 a § 102 – předcházení ohrožení života a zdraví při práci

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 37 až § 39 – kategorizace prací a rizikové práce

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 13 a § 26 – přestupky na úseku odměňování

  • Nařízení vlády č. 443/2024 Sb., o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí

  • Nařízení vlády č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů

    • Příloha č. 1 – kritéria kategorizace prací

Obecně platí dle § 101 odst. 1 a § 102 odst. 1 ZP, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, a vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Existují samozřejmě provozy, v nichž musí zaměstnanec konat práci v prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění (např. v podobě nošení osobních ochranných pracovních prostředků). Takové prostředí označuje § 2 nařízení vlády č. 443/2024 Sb. za ztížené pracovní prostředí. Pro tento účel pak definuje jednotlivé ztěžující vlivy, jimž může být zaměstnanec v příslušné míře vystaven. Jde víceméně o rizikové faktory pracovních podmínek vyjmenované též v nařízení vlády č. 432/2003 Sb., které mají význam pro zařazení konkrétní práce do jedné ze 4 kategorií v rámci tzv. kategorizace prací. Mezi ztěžující vlivy patří za stanovených podmínek např. prach, chemické látky, vibrace, vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči či radiační činnosti.

Příplatek a jeho výše

Práci ve ztíženém pracovním prostředí kompenzuje právní úprava tím, že přiznává zaměstnanci právo na příplatek ke mzdě. Co do výše tohoto příplatku a podmínek pro jeho poskytování odkazuje zákon na nařízení vlády. Sám toliko stanoví, že příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % minimální mzdy.

Výše zmíněného příplatku je řešena v § 3 nařízení vlády č. 443/2024 Sb. Obecně podle něho platí, že výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv "nejméně 10 % minimální mzdy". Znamená to, že minimální výše příplatku činí od roku 2025 buď 2 080 Kč za měsíc, nebo 12,44 Kč za hodinu pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin (resp. 12,85 Kč pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 38,75 hodin a 13,27 Kč při stanovené týdenní pracovní době v délce 37,5 hodiny).

Samostatně je výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí stanovena pro ztěžující vliv spočívající v "rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut, jestliže je v době přerušení výkonu práce pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé

Nahrávám...
Nahrávám...